návrat

FARNOST JAROMĚŘICE
Kalvárie - kostel farni
KALVÁRIE - kostel farni Povýšení svatého Kříže 
- Madonna s dítětem z 18. stoleti


Poutě:
› v každou sobotu Mše sv. 16:00 h.
a v neděli na slavnost Seslání Ducha Svatého a v neděli blíže k svátku Povýšení Svatého Kříže (14. září) Mše sv. o poutích - 8:30, 10:30 a 14:00 h. (rozloučeni).

Duchovní správa a turistické informace pro poutníky: Klášter pasionistů; Kalvarie 287, 569 44 Jaroměřice u Jevíčka tel. (+420)-461-326445

pasioniste.kalvarie@seznam.cz

KALVÁRIE - skica Chceme stav Kalvárie napravit, a to v co nejbližší době, vlastním úsilím a za přispění všech lidí dobré vůle, jimž není lhostejný osud tohoto skvostného poutního areálu. Mnohé opravy byly prováděny i v minulosti. Probíhaly za nelekých podmínek, ale vždy to bylo jen udržování trvajícího kritického stavu, za což všem obětavcům a přispěvatelům patří dík. Nyní je nutné provést opravu generální.

Pokud se rozhodnete přispět, můžete dary zaslat na tento účet:
1280361349/0800
Římskokatolická farnost Jaroměřice u Jevíčka PSČ: 569 44


Jako variabilní symbol uvádějte IČO, nebo jiný identifikační znak, podle kterého bude možné provést identifikaci, pro případné vystavení potvrzení o poskytnuti daru. Tento dar je možné na základě smlouvy darovací odečíst od základu Vašeho příjmu a tím si snížit daň z příjmu právnických, nebo fyzických osob.

Předat jej také můžete osobně duchovnímu správci který Vám vystaví potvrzení a uzavře příslušnou potřebnou smlouvu.
Za každou Vaší pomoc srdečně díky a křesťanské Pán Bůh zaplať!


Historie a popis poutního místa: jižně od Jaroměřic (připomínaných již 1075) vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kudrmanovi. V r. 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem r. 1680 byla na témže místě postavena, majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem, rytířem z Chobině, jako poděkování za odvrácení morové nákazy a byl zasvěcen ochráncům proti moru: sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii. KALVÁRIE - Fara - původně kněžská rezidence s Mariánskou kaplí; 
- vpravo: pohled do Kalvárie vybudowané v letech 1712 - 1738, podle návrhu Santiniho; 
- vlevo: detail ze zastavení Javořické křížové cesty Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl syn Šubířův František Michal Šubíř (1680-1738), který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen. Jeho ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně Svatých) kde visí originál. Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi, nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista - Ejhle člověk (Ecce Homo). Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých (14. stol.) v kapli umístěnou do západního rohu ohrazení, s křížem a nástroji Kristova umučení, tzv. Pilátův dům. KALVÁRIE - kostel Povýšení svatého Kříže Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce (modrá značka) kolem sedmi zastavení (IX) u kostela (X, XI). V kostele je to zvláštnost proti běžné křížové cestě se XIV zastaveními; byla pro ni i jiná pobožnost. Mimo ohrazený poutní areál vybudoval zakladatel v blízkosti druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže: dvě ramena (k Jaroměricím) tvoří farní budovu, ve třetím křídle je Loretánská kaple. V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky sv. Feliciana (1735) mučedníka z doby prvních křesťanů z katakomb a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele (účel duchovní a sociální). Obdobný spolek - kromě Říma - byl ještě v Krakově. Býval zde i sbor choralistů (hudba, služba v kostele aj.). Poutní tradice je značná - dá se doložit až 140 míst odkud skupiny poutníků přicházely, nebo později přijížděly; značný počet byl i německých poutníků. Josefinským zákazem poutí tyto na čas ochably (kostel zůstal zachován), ale neustaly a pokračují dodnes. Hora Kalvaria vstoupila i do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Dr. Frant. Odvalila (1927). Poutníku, který žiješ na přelomu tisíciletí, obklopený technickými vymoženostmi, pokus se jednou přijít na poutní místo "per pedes" jako v dobách apoštolských s cílem spolehlivého nalezení hlubiny všech ctností na místech k tomu určených.



Kostel Povýšení svatého Kříže na Kalvárii
KALVÁRIE - kostel farni Povýšení svatého Kříže Dal jej zbudovat v letech 1712-1714 majitel jaroměřického panství a nejvyšší zemský sudí. František Šubíř (1680-1738). Venku na portále jsou umístněny tři kalvárské kříže a pod nimi kamenné erby zakladatele kostela a jeho manželky. Uvnitř chrámu na hlavním oltáři je v rámu zdobeném drahokami obraz hlavy Kristovy (tzv. "Salvator"). Před hlavní oltářem v chrámové dlažbě jsou dva náhrobní kameny, které kryjí vchod do podzemní hrobky. Na pravém kameni je vypodobněn zakladatel kostela Fr. M. Šubíř z Chobyně, na levém náhrobku postava jeho manželky a dětí. Jejich náhrobní epitafy jsou zavěšeny u vchodu do kostela. Napsal je ve vzletné latině sám Šubíř krátce před smrtí. Vlevo na bočním oltáři jsou ve sklaněné rakvi ostatky sv. Feliciána, na pravé straně je oltář nástrojů umučení Páně. Za hlavní oltářem je kaple, zvaná "Zahrada Getsemanská". Zde jsou plastické reliéfi Krista a apoštolů na hoře Olivové, je zde mariánský obraz ze 16. století a křtitelnice z dolního kostela, vzácná památka z 15.století. V sousedství kostela na Kalvárii je tzv. kaple loretánská (z roku 1742). Na oltáři v Loretě je starobylá soška P. Marie loretánské, dovezené sem roku 1720 z italské Lorety. Pod kaplí je hrobka, v niž jsou pohřbeni Augustiniáni, kteří na Kalvárii v 18. století vedli duchovní správu.

KALVÁRIE - klášter oo. Pasioniste

Kříž : Jižně od obce Jaroměřice se vypíná sice nevysoký, ale až k samým domům sahající strmý kopec, vysoký cca 130 metrů. Na jeho severozápadním svahu se nachází výrazný, ostrý a hluboký žleb, od nepaměti zvaný Kadrmana podle jména zlého ducha Pod dojmem pověsti o Kadrmanovi se jaroměřičti obyvatelé roku 1664 usnesli vystavět na vrcholu kopce nad žlebem Kadrmanou kříž. K tomuto kříži pak na den Nalezení a Povýšení sv. Kříže putovali a zde se konaly pobožnosti.

Kaple : Při moru, který v oblasti zuřil roku 1680 a také v Jaroměřicích si vyžádal četných obětí (na mor zemřelo 47 osob, z toho 7 hospodářů), dal tehdejší majitel panství, František Julius Šubíř z Chobyně, slib, že jako dík Bohu za odvrácení pohromy postaví na kopci nad Jaroměřicemi kapli. Šubíř kapli na temeni kopce skutečně v roce 1683 postavil a zasvětil ji ke cti Povýšení svatého kříže a svatých patronů proti moru : sv. Fabiána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozalie. Ke kapli putovaly školní děti všechny volné dny a soboty, kdy se modlily pobožnost Křížové cesty a modlitbu Růžence. Také prostí lidé z Jaroměřic a okolí sem přicházeli, aby zde konali pobožnosti.

Kostel : Nejvýznamnější osobou z rodu Subířů z Chobyně byl bezesporu František Michal Šubíř, svobodný pán z Chobyně (nar. 14. 12. 1680 v Jaroměřicích, zemřel 3. 1. 1738 v Jaroměřicích). Byl velmi zbožný a ve svých těžkostech se vždy utíkal trpícímu Spasiteli. Tak tomu bylo také tehdy, když jeho manželka, Jana Saková z Bohuňovic, se při porodu jejich prvního dítěte tři dny svíjela v bolestech a lékaři již byli zcela bezradní. Tehdy se manželé v této těžké chvíli obraceli v modlitbách ke kapli na kopci a slibovali, že přežije - li paní toto nebezpečí, rozšíří kapli na kopci na kostel. Zásluhu o vybudování celého komplexu má moravskotřebovský františkán Jeroným Weith, který v jaroměřickém kopci shledal podrobnosti s jerusalémskou Golgotou. Ten přesvědčil manžele Šubířovy ke zcela mimořádnému dílu - vystavět na vrcholu jaroměřického pahorku chrám, který měl obsahovat všechna tajemství umučení Páně podle vzoru jerusalémské hory Kalvárie a křížovou cestu, vedoucí z obce na vrchol. Jako autor projektu se uvádí J. Santini. Základní kámen byl položen roku 1712 na svátek Nalezení svatého kříže 4. května. Kostel byl zasvěcen "Povýšení svatého kříže" a v den tohoto svátku 14. září 1713 vysvěcen. Chrám je postaven ve vrcholně barokním slohu.

Oltáře : Ústředním bodem chrámu je hlavní oltář s milostným obrazem svatého Spasitele (Salvátora, domněle pravá podoba Ježíše Krista), posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně svatých), kde visí originál a tímto originálem také dotýkaný. Vpravo od hlavního oltáře (na jeho epištolní straně) je boční oltář, na němž ve skleněné rakvi jsou znázorněny nástroje Kristova umučení a plátno, do něhož byl mrtvý Ježíš zabalen Vlevo od hlavního oltáře (na jeho evangelijní straně) je boční oltář sv. Feliciána s jeho ostatky, obsahující zaskle-nou rakev světce oblečeného do soudobého oděvu. Převezení ostatků bylo koncem září 1735.

Getsemanská zahrada : Hned po dokončení hlavního chrámu pokračovala stavba dalších objektů, především výstavba další chrámové prostory, při-stavěné k zadní straně hlavního chrámu. Tato prostora se nazývá "Getsemanská zahrada" nebo také "Křestní kaple", kde je provedena zvláštní omítka na způsob jeskynních tvarů.

Vstupní brána "Ecce homo" : do poutního areálu, obehnaného vysokou zdí, se vchází na jeho západní straně po širokých kamenných schodech kovovou tepanou branou, umístěnou rnezi dvěma hranolovými plochými věžicemi.

Kaple hrobu Panny Marie : čtvercová, prosté stavení.

Kaple hrobu Kristova : volná kopie stavby v Jeruzalémě. Obdélná, patrová.

Kámen pomazání těla Kristova - "Lapis Uncti-onis" : znázorňuje místo, kde byl Kristus před pohřbením pomazán. Je chráněn kovovou ohradou.

Obvodová zeď je přízemní, i když značně vysoká, původně pokrytá břidlicovou krytinou, z vnitřní strany je členěna 10 lichými arkádami.

Fara : mimo ohrazený poutní areál byla vybudována další významná kalvárská stavba v půdorysu tvaru ondřejského kříže - fara a Loretánská kaple. Dne 24. 5. 1730 byl položen základní kámen ke stavbě. Když byla roku 1731 postavena část budovy, konalo se 4. listopadu slavnostní uvedení duchovních správců do ní. Ve třetím křídle směrem ke kostelu, přistavěném ke dvěma již stojícím ramenům fary v roce 1742, je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Pod Loretánskou kaplí je hrobka, kde byli ukládáni kalvárští duchovní a případně další obyvatelé fary.

Areál: Na Kalvárii stávaly dříve mimo farní kostel a farní budovu hostinec a tři domky. Nutno se ještě zmínit o pohřebištích, která na Kalvárii byla, a sice tak zvané "Galerie" (sem byli pohřbíváni obyvatelé Kalvárie) a dva hřbitovy farníků z Úsobrna a Skelné huti u Usobrna.

Křížová cesta : Stejně jako k původní Kalvárii Jeruzalémské, tak i ke Kalvárii Jaroměřické patří křížová cesta. Tato pozoruhodná cesta barokního provedení začíná v obci u kostela Všech svatých samostatné kapli, umístěné mimo kostel v západním rohu ohrazení, nazývané "Pilátův dům", Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce zastavení 2 - 8 - kamenné pískovcové sloupy pyramidálního tvaru) ke kostelu Povýšení Svatého Kříže na Kalvárii. Na nádvoří kostela je zastavení 9 ve formě obrazu, poslední dvě zastavení (zastavení 10 a zastavení 11) jsou také ve formě obrazů, umístěných v chrámu po obou stranách hlavního oltáře Zvláštností proti běžné křížové cestě je to, že jaroměřická křížová cesta má pouze 11 zastavení a pro tuto křížovou cestu musela být tedy patřičně upravena pobožnost. Také vnější zpodobnění není u všech zastavení stejné - z počátku kaple, pak pískovcové sloupy, nakonec obrazy.

František Odvalil : Velký ctitel Kalvárie a její křížové cesty byl i jaroměřický rodák a básník F. Odvalil (1880 - 1938), žijící tedy v odstupu 200 let od Šubíře. Odvalil po té cestě šel i z rodného domku primiční mši. Důkazem jeho cítění je román "Svítání" a rozsáhlá báseň "Křížová cesta".

Poutě : Hned od počátku chodil k chrámu na kopci neobyčejně vysoký počet poutníků, když první procesí přišlo již v den vysvěcení chrámu. Od doby, kdy zde byl vybudován velký barokní komplex sakrálních objektů, stalo se toto posvátné místo doslova magnetem pro velké množství poutníků. Nějvětši počet poutníků přicházel koncem 19. století, kdy ročně přicházelo kolem padesáti procesí a Kalvárii navštívílo na 46.000 poutníků.



Poutní tradice na Kalvárii je značná : dá se doložit takměř 250 míst, odkud skupiny poutníků přicházely nebo přijížděly, značný počet byl i německých poutníků. Stejně jako před dvěma sty lety, tak i dnes je pouť na jaroměřickou Kalvárii jedinečným duchovním zážitkem, tím mocnějším, známeli střípky historie tohoto jedinečného barokního klenotu na pomezí Malé Hané a Drahanské vrchoviny.


Zde legenda o Kalvarii

dále